Poslední túra s těhulkou
Potřebovali jsme se trochu ochladit ve vyšší nadmořské výššce a tak jsme se rozhodli absolvovat poslední túru s naší těhulkou. Bohužel s odlehlejšími vyššími kouty naší líbezné krajiny jsme se na čas rozloučili - asi bychom tam dojeli k obědu :-). Do vyšších nadmořských výšek se dostanete většinou jen s větším převýšením, čehož jsme chtěli zase ušetřit naší těhulku. Vyhrál kompromis a my zvolili 9 km okruh na Červený kámen. Zřejmě naše poslední túra až do srpna :-).
Po zralé (asi 10 sekundové) úvaze jsme se rozhodli preferovat kočárek (tatínek ho má radši - stárne a potřebuje mít oporu) před nosičkou. Osudová chyba. S mírným zpožděním (Anežka mírně nespolupracovala, asi jsme ji nedostatečně nadchli) jsme dorazili na místo. Cesta byla příjemná, stínu dostatek až do chvíle, kdy jsme nastoupili na značenou naučnou stezku. Ten terén bych nepřála ani největšímu nepříteli. Tatínek se opravdu nadřel a Anežka se dokonce uvolila jít část cesty sama - slitovala se, když tatínka viděla :-)! Jsem na ně pyšná. Tatínek sice upouštěl po cestě páru (dost), ale na konci cesty mu byla odměnou natažená deka, kde mohl alespoň chvilku nechat odpočinout svému rozbolavělému tělu (Anežka si dala šlofíka) :-). Alexis sice zpočátku moc nadšení neprojevovala (jako teď stále), ale po zjištění, že se prostě zpátky jen tak neotočíme se nadchla a došla zdárně až do konce.
